
Dělnická strana s neonacisty proti Romům
| Dělnická strana byla mimoparlamentní stranou, která navázala úzké kontakty s organizovaným neonacistickým spektrem, zejména s organizacemi Národní odpor a Autonomní nacionalisté. Zřídila také vlastní milici – Ochranné sbory Dělnické strany. 4. října se vydali na hlídku do Litvínova-Janova, sídliště s několika nově příchozími Romy. Tam na ně čekali místní Romové a došlo k slovní potyčce, kterou potlačila policie. Následně byla na 18. října svolána demonstrace, po níž došlo ke střetům s policií. K nejvýznamnějším střetům došlo 17. listopadu, kdy se stovky militantů pokusily po demonstraci zaútočit na Romy. Policie je ochránila, ale zejména romské děti byly vyděšené. Organizace na ochranu lidských práv kritizovaly státního zástupce za zproštění viny násilných účastníků. Neonacistické organizace prezentovaly tyto akce jako své vítězství. Události v Litvínově-Janově patřily k důvodům, proč byla v roce 2010 soudně rozpuštěna Dělnická strana. Znamenaly také začátek vlny velkých protiromských protestů v České republice, která trvala až do roku 2013. |
„Ačkoli lze říci, že 17. listopadu 2008 došlo v litvínovském sídlišti, kde žijí převážně Romové, k pokusu o pogrom a odhaduje se, že se ho zúčastnilo 700 neonacistů, trestně stíháno bylo pouze 12 účastníků, a to převážně za výtržnictví. V lednu 2009 státní zástupce trestní stíhání zastavil a incident byl vyšetřován jako správní delikt. Žádný z ostatních účastníků či organizátorů demonstrací nebyl obviněn. Jedinými dvěma odsouzenými osobami byli Romové.“
Stínová zpráva ENAR 2009/2010. Rasismus a diskriminace v České republice
Dizdarevič Selma Muhič – Valeš, František (2011), Brusel: Evropská síť proti rasismu (ENAR), s. 27
Further Reading / Sources
ENAR Shadow Report 2009/2010. Racism and Discrimination in the Czech Republic
Dizdarevič Selma Muhič – Valeš, František (2011), Brussels: European Network against Racism (ENAR)
Paramilitarismus v České republice
Mareš, Miroslav (2012), Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury
Nejvyšší správní soud (2010): Pst 1/2009