(2).jpg){kind=link}
Ochrana práv menšin
Zákon o právech národnostních a etnických menšin z roku 1993 zakotvil specifická individuální a kolektivní práva národnostních a etnických menšin jako základní svobody, které je stát povinen respektovat a rozvíjet. Tento právní předpis uznal celkem třináct skupin – jmenovitě Armény, Bulhary, Chorvaty, Němce, Poláky, Rumuny, Rusíny, Řeky, Romy, Srby, Slováky, Slovince a Ukrajince – za původní národnosti a jejich identitu prohlásil za nedílnou součást univerzálních lidských práv. Dokument zároveň zřídil specializovanou funkci parlamentního ombudsmana, jehož úkolem bylo sledovat a prosazovat dodržování těchto práv v praxi.
Přijetí této legislativy bylo vedeno především snahou reagovat na demografickou a kulturní rozmanitost země po pádu komunistického režimu. Zákon znamenal zásadní krok ke sladění maďarského právního řádu s mezinárodními standardy ochrany menšin a významně podpořil celkový proces demokratizace země.
„Národní shromáždění, […] vědomo si toho, že harmonické soužití národnostních a etnických menšin s většinovým národem je součástí mezinárodní bezpečnosti, prohlašuje, že právo na národní a etnickou sebeidentifikaci považuje za součást univerzálních lidských práv a že zvláštní individuální a komunitní práva národnostních a etnických menšin jsou základními svobodami, které v Maďarské republice respektuje a prosazuje.“
Preambule – zákon z roku 1993 o právech národnostních a etnických menšin v Maďarsku
Další čtení / Zdroje
Július 7-én az Országgyűlés elfogadta a nemzeti és etnikai kisebbségek jogairól szóló törvényjavaslatot
30 éve történt (1993)
A kisebbségi joganyag és annak változásai az elmúlt negyedszázadban Magyarországon. In: Fedinec Csilla et al. (szerk.) A közép-európaiság dicsérete és kritikája
Kállai, Ernő (2013). Kalligram Kiadó, Pozsony, 109-135