Během podzimu a zimy roku 1944 se deportace romského obyvatelstva v Maďarsku soustředily do dvou hlavních center. Prvním byla cihelna v Óbudě, kam úřady svážely lidi z okolí Budapešti. Druhým se stala právě pevnost Csillagerőd („Hvězdicová pevnost“) v Komárnu, která sloužila jako sběrné místo pro západní župy, včetně oblastí Baranya, Zala, Vas, Veszprém a Sopron. Z těchto center byly oběti hromadně převáženy po železnici dále na západ, přičemž část vězňů byla deportována také do nedaleké pevnosti Monostor.
Podmínky v Csillagerődu
Od začátku listopadu 1944 byli Romové shromažďováni a odváženi na jedno z hlavních míst válečného pronásledování v Maďarsku: do pevnostního komplexu v Komárnu, jehož součástí je Csillagerőd („Hvězdicová pevnost“). Někteří byli přivezeni vlaky nebo nákladními auty, jiní museli jít pěšky. Jednotlivci i celé rodiny čelili v internačním táboře krutým podmínkám: kritickému nedostatku jídla a vody, katastrofální hygieně, přeplněným celám a mrazu. Strážci zadržované lidi často bezdůvodně zabíjeli. Na rozdíl od jiných skupin vězňů neměli Romové žádné zastánce a stáli na samém dně vězeňské hierarchie, což z nich dělalo nejzranitelnější oběti. Kvůli chybějící dokumentaci zůstává přesný počet mrtvých neznámý a historie deportací do Komárna nebyla dosud plně prozkoumána.
„Zatímco jsme byli uvězněni v pevnosti, dostali jsme povolení k jedné pětiminutové návštěvě. Místo našeho kdysi elegantního a statného otce jsme však spatřili jen smrtelně bledého, zmrzačeného starce. To bylo naposledy, co jsme ho viděli.“
Vzpomínky příbuzných romského muže, který později zemřel v Dachau
Další čtení / Zdroje
A cigánykérdés Magyarországon 1919–1945: Út a cigány holocausthoz
Karsai László. Budapest: Cserépfalvi.
Pharrajimos – Romák sorsa a nácizmus idején
Bársony János – Daróczi Ágnes (szerk.). Budapest: L’Harmattan Kiadó.
A komáromi deportálás 1944 őszén
Szita Szabolcs. Budapest: Magyar Auschwitz Alapítvány.