Tyto rozsáhlé razie v jižním Zadunají probíhaly pod záminkou zajištění „veřejné bezpečnosti“ a „veřejného zdraví“. Ve skutečnosti však tyto operace připravily půdu pro systematické pronásledování, evidenci a následné deportace romského obyvatelstva.
Razie 3. května a série razií v jižním Zadunají
První rozsáhlá akce se uskutečnila 3. května 1944 v župě Somogy pod vedením velitelství četnického okresu Pécs. Četnictvo již v dubnu 1944 vypracovalo podrobnou operační mapu, která zaznamenávala tábořiště „kočovných Cikánů“ v župě a místa údajných trestných činů v okolí.
Následně se operace rozšířila i do sousedních regionů: ve dnech 5.–6. května 1944 proběhly podobné zátahy v župách Baranya a Veszprém. V Baranyi vyvrcholila tato župní razie 6. května na přímý rozkaz tamního podprefekta (alispána). Ačkoli úřady tato opatření oficiálně prezentovaly jako boj proti „tulákům“, místní správa ve skutečnosti požadovala „radikální řešení cikánské otázky“ a otevřeně odkazovala na probíhající „řešení“ otázky židovské. Tyto evidence a zátahy položily základy pro pozdější říjnové razie, které vyústily v masové deportace do pevnosti Csillagerőd v Komárnu a následně do nacistických koncentračních táborů.
„Nelze doufat v konečné řešení otázky, pokud budeme naslouchat hlasu srdce, citům srdce.“
László Gesztelyi Nagy ve svém návrhu z roku 1940 na „vyřešení“ cikánské otázky radikálními opatřeními
A lágerek népe, Appendix 1, p. 91.
Další čtení / Zdroje
Cigány katonai munkaszázadok Magyarországon 1944–1945-ben
Karsai László (1991). Hadtörténelmi Közlemények, 2. sz. 157–166