Teror Strany Šípových křížů
Soustavný teror fašistického režimu prudce eskaloval od konce listopadu 1944, v posledních týdnech kontroly nad hlavním městem. První oběti však byly zmasakrovány již během několika hodin po samotném převratu z 15. října 1944. Maďarští Židé – mučení ve stranických sídlech, okrádaní a násilím odvádění z chráněných domů i přímo z ulic – byli hromadně hnáni k břehům Dunaje. Tam je milicionáři svlékali, týrali a stříleli, načež jejich těla unášel proud. Řeka tak posloužila jako masový hrob pro odhadovaných 10 000 až 15 000 zavražděných obětí.
Jakmile si navíc Szálasiho režim uvědomil, že neutrální státy jeho autoritu nikdy neuznají, začala mezinárodní diplomatická ochrana pronásledovaných Židů rapidně slábnout.
Těsně před Vánocemi pak vedení Šípových křížů z Budapešti uprchlo. Město se vzápětí ocitlo v sevření sovětsko-rumunského obležení a osud desítek tisíc Židů byl v nepřítomnosti vládních špiček ponechán v rukou fanatických místních vůdců a velitelů milicí. Ti v teroru pokračovali až do definitivního konce budapešťské operace v únoru 1945.
„Tehdy Dunaj nebyl modrý Dunaj, ani hnědý Dunaj: byl to červený Dunaj, rudý krví Židů.“
Přeživší dnů teroru Šípových křížů
Další čtení / Zdroje
Budapest 1945
Tamási Miklós–Ungváry Krisztián (1945). Budapest: Corvina
A Horthy-rendszer és antiszemitizmusának mérlege. Diszkrimináció és társadalompolitika Magyarországon, 1919–1944
Ungváry Krisztián (2016), Budapest: Jelenkor
Csillaggal nem jó járni most. Kis Pál budapesti fényképész naplója (1944. október-december)
Kis Pál (2016). Budapest: Magvető