Transporty z Terezína na východ

Židé z Terezína jsou deportováni do vyhlazovacích táborů

Terezín měl od samého počátku tranzitní funkci – sloužil jako sběrný tábor, odkud byli vězni deportováni do ghett a vyhlazovacích táborů na východě. První takový transport byl v ghettu veřejně oznámen 5. ledna 1942 (transport do Rigy v dnešním Lotyšsku). Prvních tisíc Židů z Terezína bylo do Rigy deportováno 9. ledna. V roce 1942 směřovaly transporty především do Lublinu, Izbicy, Zamośće a do vyhlazovacích táborů v Malém Trostinci a Treblince.

Od konce října 1942 směřovaly transporty z Terezína výhradně do vyhlazovacího tábora v Osvětimi-Březince. První z nich, s kódovým označením By, odjel 26. října 1942 s 1 866 vězni. Na konci ledna 1943 vypukla v Terezíně epidemie tyfu. Zřejmě ze strachu před šířením epidemie zastavilo velení SS transporty na následujících osm měsíců. Během tohoto období byla dokončena železniční vlečka z hlavní tratě v Bohušovicích nad Ohří přímo do Hlavní pevnosti v Terezíně – do oblasti dnešní Dlouhé ulice. Toto řešení mělo urychlit proces deportací a zabránit kontaktu mezi deportovanými skupinami Židů a civilním obyvatelstvem v okolí terezínské pevnosti. V září 1943 byly transporty do Osvětimi opět vypravovány s nebývalou intenzitou. Poslední transport do Osvětimi s krycím označením Ev opustil Terezín 28. října 1944. Celkem bylo z terezínského ghetta deportováno na východ do koncentračních a vyhlazovacích táborů 87 000 vězňů. Druhou světovou válku přežily pouze čtyři tisíce z nich.